close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

♥Zábava se psy

IQ TEST

10. června 2008 v 17:27 | Klára
Takže lidi....mám tady pro vás test pro vaše miláčky takže si můžete vyzkoušet jestli žijete s cvokem a nebo s prudce inteligentním psem =D =D =D......to s jakým ,,inteligentem" žijete mi můžete psát do komentářu ;-) =D =D =D
IQ TEST1. Schopnost pozorování
Předstírejte, že se psem chcete jít ven. Když vás pes pozoruje, vezměte si kabát, klíč a vodítko, ale pak zůstaňte stát. Když pes běží ke dveřím nebo rozčileně přiběhne k vám - 5 bodů. Když ne, jděte směrem ke dveřím a zastavte se. Když k vám přijde - 4 body. Když ne, dojděte až ke dveřím a dělejte, jako byste je otevírali. Když k vám pes přijde - 3 body. Když nepřijde, ale vykazuje nějakou reakci - 2 body. Žádná reakce - 1 bod.

2. Pozornost, poznávání okolí
V době, kdy je pes mimo byt, přestavte nábytek. Nejméně pět kusů by mělo stát jinde, než stálo předtím. Vezměte stopky a zavolejte psa. Když začne během 15 vteřin přestavěný nábytek očichávat nebo zkoumat - 5 bodů. Zaregistruje změnu za 15 až 30 vteřin - 4 body. Dále: 30 až 60 vteřin - 3 body. Když se zdá, že pes něco zpozoroval, ale nic neočichává - 2 body. Po minutě žádné reakce - 1 bod.

3. Společenské chování
Počkejte, až bude pes sedět asi dva metry od vás. Dívejte se mu upřeně do očí, až se on podívá na vás. Po dalších třech vteřinách nasaďte široký úsměv. Pes přijde k vám a vrtí ocasem - 5 bodů. Pes se přibližuje jen pomalu, nebo dojde na půl cesty a nevrtí ocasem - 4 body. Pes se zvedne, ale nepohne se - 3 body. Pes odejde - 2 body. Žádná reakce - 1 bod.

4. Krátkodobá paměť
Vezměte psa na vodítko a posaďte ho doprostřed pokoje. Ukažte mu sousto, které příliš nevoní, a rychle ho položte do rohu místnosti. Pak vyveďte psa z místnosti a choďte s ním v kruhu. Nejdéle po 15 vteřinách ho zaveďte zpět do místnosti a pusťte z vodítka. Pes jde přímo k soustu - 5 bodů. Systematickým čenicháním zjistí správný roh a sousto najde - 4 body. Pes hledá nesystematicky, a přesto najde sousto nejdéle za 45 vteřin - 3 body. Pes hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde - 2 body. Bez reakce - 1 bod.

5. Dlouhodobá paměť
Začátek jako u testu 7. Položte sousto do jiného kouta. Potom vyveďte psa z místnosti a vraťte se s ním za pět minut. Pes jde přímo k soustu - 5 bodů. Jde nejdřív do rohu z testu 7, a teprve pak rychle do správného rohu - 4 body. Systematicky vyčenichá správný roh a sousto najde - 3 body. Hledá nesystematicky, ale najde sousto maximálně po 45 vteřinách - 2 body. Hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde - 1 bod. Bez reakce 0 bodů.

6. Schopnost manipulace
Postavte z těžkých knih nebo jiných předmětů a prkna malý stolek. Musí být tak vysoký, aby na něj pes dosáhl tlapou, ale tak nízký, aby pod něj nemohl strčit hlavu. Dejte psovi očichat sousto a položte ho rychle pod prkno. Pes si tlapou vytáhne sousto maximálně za 60 vteřin - 5 bodů. Za jednu až tři minuty - 4 body. Pes se snaží vytáhnout sousto čumákem nebo tlapou, ale během tří minut to nedokáže - 3 body. Čichá a po jednom nebo dvou pokusech to vzdá - 2 body. Po třech minutách žádná reakce - 1 bod.

7. Porozumění řeči
Pes by měl sedět ve vzdálenosti asi dvou metrů. Zavolejte na něj obvyklou intonací: konzerva". Když k vám pes přijde - 3 body. Když nepřijde, zavolejte hudba", a když potom přijde - 2 body. Když se pes na žádné zavolání nepohnul, zavolejte ho jménem. Když se přiblíží - 5 bodů. Když ne, zavolejte ho ještě jednou. Při reakci - 4 body, když nereaguje - 1 bod.

8. Řešení problému
I. Nechte psa očichat jeho oblíbený pamlsek. Pak jej položte na zem tak, aby to pes viděl. Zakryjte pochoutku prázdnou plechovkou. Vyzvěte psa, aby žral, a měřte čas. Na to, aby se dostal k vnadidlu, potřebuje pět vteřin - 5 bodů. Trvá to pět až 15 vteřin - 4 body. Dále 15 až 30 vteřin - 3 body, 30 až 50 vteřin - 2 body. Jestliže to pes nedokáže, ale čichá kolem plechovky - 1 bod. Žádná reakce - 0 bodů.

9. Řešení problému
II. Vezměte menší deku a dejte ji psovi očichat. Pak mu ji rychle a plynule hoďte přes hlavu a plece. Osvobodí se během 15 vteřin - 5 bodů. Když to dokáže za 15 až 30 vteřin - 4 body. Osvobodí se za 30 až 60 vteřin - 3 body. Déle: jedna až dvě minuty - 2 body. Nezvládne to - 1 bod.

10. Řešení problému
III. Dejte psovi očichat chutné sousto a nechte ho, aby je pozoroval po dobu pěti vteřin. Přehnaně rychle položte sousto na zem a přikryjte je utěrkou. Dejte psovi pokyn, aby žral, a měřte čas. Pes se dostane k soustu během 15 vteřin - 5 bodů. Dále: 15 až 30 vteřin - 4 body, 30 až 60 vteřin - 3 body, jedna až dvě minuty - 2 body. Pes se sice pokouší dostat k soustu, ale vzdá to - 1 bod. Po dvou minutách žádná reakce - 0 bodů.



Sečtěte body dosažené psem:
45 bodů nebo víc:Pes je vynikající. Takhle inteligentních je méně než pět procent psů.
38 až 43 bodů: Velkolepý pes s vysokou inteligencí.
32 až 37 bodů: Pes je nadprůměrně inteligentní a měl by být schopen dělat vše, co se od normálního psa očekává.
20 až 31 bodů: Průměrná inteligence. Někdy je pes chytrý a někdy hloupý.
14 až 19 bodů: Podprůměrná inteligence. Vyžaduje hodně trpělivosti vůbec něčemu psa naučit.
8 až 13 bodů: Na hranici inteligence. Se psem budou potíže.
Méně než 8 bodů: Velký deficit inteligence. S takovým psem žít je velmi problematické

Nealkoholické pivo pro psy!

8. června 2008 v 18:27 | Klára
Nizozemsko - Pětiletá čivava Benito si dopřává pivo, které je určeno výhradně pro psí štamgasty. Jeho výrobu zahájil Terrie Berenden, majitel jednoho ze zverimexů ve městě Zelhem. Základem nápoje je slad a hovězí aroma.

Nevím.....třeba to někdo pochopí xD

27. května 2008 v 22:47 | Klára
No hele..takže jsem našla nějakou stránku ale vůůůůůůůbec jsem nepochopila oč tam jde....je to něco se psama něco jako libimseti tak to je libimPSEti....já jsem to teda vůůůbec nepochopila ale třeba jsou zde taky chytré hlavičky a kdyby jste to nááááhodou někdo pocopily tak mě informujte ;-) dík ;-) můžete třeba sem do komentíků nebo třeba i na mail jak chcete ;-)


Hafici.cz

V Thajsku začalo vysílat první rádio pro psy

18. května 2008 v 14:24 | Klára
V Thajsku začalo vysílat první rádio pro psy


Na adrese DogRadioThailand.com je možné naladit stanici, která vysílá celý den písně pro čtyřnohé přátele člověka.
Majitel rádia Anupan Boonchuen věří, že poslech hudby může ovlivnit chování psů.

"Zjistil jsem, že psi často reagují na hudbu. Někteří třeba mávají ocasem, jiní zvedají hlavu nebo s ní pohupují, zatímco další si lehají na podlahu. Ze své psí školy také vím, že hudba zlepšuje psům náladu. Když hraje, jsou poslušnější a dovolí člověku například snadněji upravit chlupy," vyjmenovává Boonchuen.

Jako moderátory si majitel najal studenty ze své školy úpravy psů. "Hlavním předpokladem je, aby byl zdatný ve štěkání, protože psi jsou našimi posluchači. Moderátoři by měli zvládnout mnoho zvuků, například kňučet a štěkat, to všechno podle nálady skladeb, které hrají. A musí být samozřejmě schopní komunikovat se psy, přestože je nevidí," dodal Boonchuen.

Aktivity se psem aneb co ve volném čase =D

21. června 2007 v 14:41 | Klára
Takže jsem vám vyhladala nějaké ty ,,aktivity se psi" které jsem vám našla...........tak kdybyste náhodou nevěděli coby...tak vezměte psa a..................
Agility Tu pes předvádí na překážkách, které připomínají koňský parkur, jsou ale menší a velmi různorodé (např. houpačka, tunel). Psa navádí na jednotlivé překážky jeho psovod. Tento sport není tak jednoduchý jak vypadá, a vyžaduje od psa absolutní ovladatelnost a také talent.
Flyball - létající míč Pes je vyslán psovodem přes čtyři stejné překážky až k "vrhacímu boxu". Tam pes tlapkou zmáčkne prkénko a tím si odpálí míček, který musí chytit a co nejrychleji přes překážky přinést psovodovi.
Frisbee disk - létající talíř Psovod různými způsoby nahazuje svému psovi létající talíř. Zábavná a efektní hra, která psa trénuje v obratnosti a pohotovosti.
Musical Canine Freestyle - tanec se psem Psovod se svým psem předvádí po určenou dobu (zpravidla jen několik minut) sestavu cviků, v rytmu doprovodné hudby.
Coursing - sportovní štvanice na zajíce Jsou to přírodní dostihy, předchůdci dostihů na drahách. Běhají se na dráze v přírodním terénu, kde pes (mohou běhat různá plemena) zdolává různé překážky - stromy, keře, voda aj. a snaží se dostihnout umělou vlečenou návnadu.
Dostihy "races" - dráhové dostihy Zúčastňují se jich chrti vybíhající ze startovních boxů, a po upravené dráze (ta musí mít pravidelný tvar např. ovál) sledují umělou návnadu - vlečený igelitový střapec. U nás mediálně opomíjený, ale velmi napínavý a zajímavý sport.
Dog-packing - nošení zátěže Pes nese na zádech speciální malé batohy. Je to spíše užitečný doplněk k jiným sportům, vycházkám do přírody nebo i k běžným denním nákupům. I na nošení břemene musí být pes trénovaný.
Weight Pulling - tah břemene Pes táhne na určitou vzdálenost (10 metrů) speciální vozík nebo sáně s daným nákladem. Na soutěži pak záleží na tom, který pes utáhne nejvíce kilogramů v daném časovém limitu. Dnes už je to u nás rozšířený sport na vysoké úrovni.
Dog-trekking - náročná horská turistika se psem Pes v postroji nebo jen s obojkem je spojen tažnou šňůrou se svým psovodem, který musí v případě, jedná-li se o závody, nést povinnou výbavu předepsané hmotnosti. Oba, odkázaní několik dnů jen sami na sebe, překonávají ve složitém přírodním terénu až stokilometrové etapy - podle trasy vyznačené organizátorem a mapě. Jedná se o extrémní individuální sport pro dobrodruhy a samorosty, kteří dokáží přežít v přírodě v jakýchkoli podmínkách.
Canicross - terénní běh se psem Psovod a jeho pes běží přírodní cestou. Pes v postroji táhne na tažné šňůře svého psovoda a pomáhá mu tak snadněji překonávat obtížný terén.
Bikejöring - cyklista a pes Pes v postroji (nebo i dva) táhne na tažné šňůře psovoda na kole. Tato disciplína vyžaduje absolutní poslušnost psa a souhru obou v rámci jejich bezpečné jízdy. Tento sport není povolené ani vhodné provozovat na veřejných komunikacích!
Skijöring - lyžař a pes Pes v postroji (nebo i dva) táhne na tažné šňůře psovoda na běžkách. I tato disciplína, má-li být bezpečná, vyžaduje dokonalou ovladatelnost psa a dobrou kondici běžkaře.
Pulka - lyžař, boby a pes Pes v postroji táhne boby člunkovitého tvaru zvané "pulka" s povinnou zátěží a za ní jede běžkař, spojený s pulkou tažnou šňůrou. Tento tandem také vyžaduje celkovou souhru psa i lyžaře. A klade na oba vyšší tréninkové nároky než skijöring.
Rollpulka - pes, vozík a psovod Pes v postroji táhne dvoukolový vozík s povinnou zátěží následován psovodem (i na kole), který je s ním spojený tažnou šňůrou. Uspořádání využívané dnes více při turistice než na závodech.
Mushing - jízda se psím spřežením Dva a více psů v postrojích táhnou svého psovoda = mushera na speciálních saních nebo na řiditelném vozíku. I přes svou vysokou úroveň a vynikající výsledky našich závodníků na mezinárodním poli je tento sport u nás společensky a mediálně opomíjený.
Agility cross - běh přírodním terénu Tým překonává přírodní i umělé překážky ve vyznačených úsecích (ty jsou zpravidla čtyři se čtyřmi rozhodčími). Přírodním terénem může být park, les aj., pravidla jsou z velké části obdobná pravidlům u agility.
Triatlon Psovod se svým psem překonává několikakilometrovou trať na kole, během a plaváním. Závody jsou zpravidla rozděleny na kategorie, například podle velikosti psa. Rozhodující je čas, za který byla trať překonána.
Sportovní kynologický výcvik Psovod svého psa cvičí podle stanovených zkušebních řádů, které mají sportovní charakter (např. národní zkušební řád nebo mezinárodní zkušební řád).
Mondioring Sportovní kynologický výcvik podle mezinárodního zkušebního řádu Mondio - Ring. Psovod svého psa cvičí podle tohoto řádu, který se svým charakterem blíží sportovnímu výcviku. Prvky poslušnosti jsou podobné jako u ostatních zkušebních řádů, ale podstatnou a neobvyklou částí jsou cviky obrany. Ta je i divácky velmi atraktivní, i přímo k tomuto účelu předváděná. Pes totiž musí čelit neobvykle se bránícímu figurantovi a ještě před jeho zadržením překonat komplikovanou překážku.
High jump - výskok do výšky Pes vyskakuje co nejvýše na zavěšeného peška. I u tohoto zdánlivě bezpečného sportu může dojít (zvlášť u jedinců s horší prostorovou orientací) k vážným zraněním.
Hang time - zákus psa do visícího peška na čas Pes výskokem chytí zavěšeného peška (v základní výšce 1,5 metru). Poté se měří čas, jak dlouho se pes na peškovi udrží. Někdy to bývají velmi překvapivé časy.
Přetahování o lano Dva psi se přetahují o silné, dvojitě pletené lano, dlouhé asi 1 metr. Každý pes je z bezpečnostních důvodů na své straně upoutaný dlouhým řetězem k pevnému bodu, aby se soupeři nemohli dostat k sobě. Prohrává ten, který se dříve pustí lana. Tato podívaná zaujme nejen diváky, ale zejména soutěžící psy.


Nějaké jsou tady blbosti...já ani nevím co jsem to našla......=<

Dogtrekking

10. května 2007 v 14:49 | Klára

Dogtrekking

Co je to tedy dogtrekking (citace z oficiálních pravidel):
· Dog-trekking je extrémní kynologickým vytrvalostním sportem, při němž jsou překonávány mimořádné vzdálenosti v časovém limitu.
· Psovod je se psem při dog-trekkingu spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku (či střídáním obou variant). V žádném případě není možno jít se psem "na volno" (ani krátkodobě).
· Závody dog-trekkingu jsou obvykle pořádány na 100 a více kilometrů. Za nejkratší dog-trekkingový závod lze respektovat podnik na 80 km. Jsou buď etapové (různé místo startu a cíle), nebo respektují pouze časový limit. Při etapovém závodě je doporučená délka etapy min. 40km.
· Závodníci jsou při dog-trekkingu odkázáni sami na sebe a před započetím podniku podepisují prohlášení, jímž ztvrzují, že vstupují do závodu výhradně na vlastní nebezpečí a že jsou si vědomí úplné vlastní zodpovědnosti za sebe a svého psa.
· Dog-trekking je kynologickým outdoorovým sportem, který vede účastníky k samostatnému rozvíjení fyzických a mentálních (např. orientačních) schopností. Rozvíjí souhru a vzájemné pochopení člověka a psa.

Jak to vlastně u nás začalo (z článku Vladimíra Párala):
· Dog trekking neboli orientační pochod se psem je v Česku jedním z nejmladších odvětví pejskařských aktivit. Jeho historie se u nás začala psát v roce 2000, prvním závodem nazvaným "Osamělý vlk" ve Žďárských vrších. Za tímto závodem i vůbec za myšlenkou přivést dog trekking do českých zemí, stojí kamarád, spisovatel, obdivovatel aljašských malamutů, člověk s neúnavnýma toulavýma nohama, Jaroslav Monte Kvasnica.

Dog-packing

10. května 2007 v 14:48 | Klára

Dog-packing

Počátky tohoto sportu sahají do dávné minulosti, kdy psi byli využívání sibiřskými lovci a indiány k přepravě různých břemen, které byly umístěny ve speciálních brašnách. Později začali takto psy využívat i zlatokopové, trapeři a různí cestovatelé či dobrodruzi v těžko přístupných místech, které byly pro psa jednodušší na zdolání i když měli na zádech náklad. V dnešní době nás může pes s batohem doprovázet na toulkách přírodou nebo i při běžném nákupu. Avšak i na takovéto nošení musí být pes trénovaný.
Při dog-packing se jedná o to, že pes nese na zádech speciální malé postranní batůžky, které vypadají velice podobně jako batůžky používané k cykloturistice. Jak jsme se již zmínili, jedná se spíše o doplňkový sport při našich aktivitách (turistika, atd…) nebo při nákupu. Tyto batůžky jsou nahoře spojeny pomocí popruhů a dole břišním popruhem na přezku, pro lepší manipulaci k "připínáni" nosného systému na psa. Tento nosný systém je opatřen různými řemeny k upevnění všelijakých doplňků, např. spacího pytle, deky, atd… Vyrábí se různé velikosti pro různá plemena psů.

Volba psa

K nošení těchto břemen můžeme zvolit každého psa, který dosahuje výšky min. 50 cm v kohoutku. Pes, který bude nosit tato břemena musí být také plně fyzicky vyspělý. "Používat" se dají psi ve stáří od 1,5 roku, vzhledem k zatížení jejich kostry. Zátěž bývá rozložena v oblasti kohoutku a lopatek. Psí batohy se dnes už dají sehnat u každého specializovaného prodejce zvířecích potřeb, ale i v obchodech s turistickým vybavením. Tento batoh musí vašemu čtyřnohému kamarádovi dokonale "sednout" na míru a musí být také dobře vyvážen.

Výcvik

Pes, který bude "provozovat" dog-packing by měl mít ukončený alespoň základní výcvik poslušnosti. Výcvik je podobný jako u koní a prvního obsedání. Nejdříve se nasadí na psa prázdné batůžky. Můžete nechat psa, aby si tento postroj očichal a "seznámil se s ním". Při nasazování prázdných batůžků je důležité psa chválit a uklidňovat. Je dobré ze začátku vodit psa "oděného" do tohoto nosného systému na krátké vycházky do známého prostředí. Pokud vidíme, že pes se chová klidně a batůžků si nevšímá, nesmíme šetřit s vydatnou chválou. Nesmíme mu však dovolit, aby se s takto připevněnými batůžky válel po zemi nebo se snažil si je sundat.
Pokud pes bude bez potíží zvládat nošení těchto batohů bez jakýchkoliv problémů začneme nacvičovat nošení zátěže. Je také zapotřebí naučit psa, že je s těmito batůžky poněkud větší a musí s nimi zvládnout překonávat různé strasti, např. nízké překážky, výstupy a sestupy prudkých svahů.
Musíme pamatovat i na to, že náklad v těchto batůžkách musí být dobře vyvážen a že při pohybu nesmí zátěž vašeho psa nikde tlačit. Doporučená zátěž je 1/3 hmotnosti vašeho psa. Je doporučováno vést psa s nákladem na vodítku. Zabráníte tak nejen jeho loveckým "choutkám", ale zabráníte tak i případným nepříjemnostem, kdy by se pes mohl někde s batůžky "zadrhnout" mezi nějakou překážkou.
Na nošení batohů musíme psa postupně připravit, stejně jako tomu je i u jiného výcviku. Je potřeba při výcviku důslednosti a trpělivosti a nesmíme opomenout často psa chválit a odměňovat. Tímto úsilím dosáhnete, že váš pes se stane nejen všestranným pomocníkem při běžné turistice nebo např. i při těžkých a extrémních sportech v tomto závodním odvětví, ale dáte svému "miláčkovi" novou pracovní náplň, která ho bude těšit při doprovodu na vašich společných cestách.

Frisbee

10. května 2007 v 14:47 | Klára

Frisbee - o co jde...

Házení létajícího talíře psovi je výbornou hrou, ale i užitečným doplňkovým sportem, třeba k agility. Psovod různými způsoby nahazuje svému psovi létající talíř a ten jej chytá. Pes se při ní procvičuje v obratnosti, pohotovosti, rychlosti a také v aportování. Je to skvělá hra, především pro majitele temperamentních a hravých psů. Pro zdravého psa není frisbee nebezpečné. Ale protože při chytání disku provádí různé krkolomné výskoky a obraty ve vzduchu měli byste dávat pozor na poranění nebo případné přetěžování psa. Každopádně by měl být pes před hrou rozehřátý, aby nedošlo k poškození svalů. U mladých psů, hlavně velkých plemen, bychom měli počkat s intenzivním tréninkem až bude ukončený vývoj jeho pohybového aparátu. Staršímu zdravému psu tato hra jen prospěje. S tréninkem přestaňte dříve než začne být pes nekoncetrovaný nebo unavený. Hlavně v začátcích tréninku musíte dávat pozor, abyste psa nezranili a tím ho od další hry neodradili.
Disk na házení seženete ve specializovaném obchodě pro psy, můžete si vybrat mezi látkovými a plastovými talíři, v pěkných pestrých barvách, různých tvarech i velikostech. Hlavní zásadou nákupu by mělo být, že disk nesmí být pro psa nebezpečný. Psi mají raději disky látkové. I když mají menší životnost, zvlášť opatrnějším psům se lépe chytají bez rizika zranění. Plastové jsou vhodné pro tvrdší nebo už dobře trénované psy.
Nejlepší je, když si nejdříve natrénujethhe házení talíře sami bez psa. Nejčastější chybou ve frisbee je špatný hod. Techniky hodu jsou různé - disk nejčastěji házíme bekhendem - t.j. udělíme mu pravou rotaci, méně častěji forhendem - levá rotace, upsidown - disk letí vzduchem obráceně (horní plochou natočenou k zemi), a mnoho dalších.
Házet můžeme všemi směry, fantazii se meze nekladou ...
Pečlivě vybírejte i plochu, kde budete házet disk psovi. Měla by to být rovná nejlépe travnatá plocha, bez větších terénních nerovností, stromů a jiných překážek o které by se mohl pes zranit. Podklad by neměl klouzat, alespoň ne v začátcích výcviku. Rozhodně se vyvarujte rušným silnicím a plochám, kde jezdí auta. Psa musíte nejdříve s diskem seznámit. Podávejte mu v něm pamlsky nebo jiné krmení, později si s ním pohazujte a pak mu ho zkuste nabídnout. Každý pes, který rád aportuje, po disku s chutí chňapne.
Disk byste neměli házet nikdy více psům najednou. V zápalu hry by mohlo dojít k vážné srážce a následnému zranění. Případně byy e psy mohli o jeden disk zle poprat
Sportování s vašim psem se může stát příjemným způsobem zábavy. Naučíte se také vašeho psa lépe znát, což platí samozřejmě i naopak, a posílí to váš vzájemný vztah. Nejdůležitější ale je, abyste měli ze sportování radost vy oba. Zjistíte-li, že váš pes nemá na určitý sport nadání, zkuste něco jiného, co mu určitě bude připadat zábavné, bude se z této hry těšit a vy s ním.

Coursing

10. května 2007 v 14:46 | Klára

Dostihy chrtů

Jsou to přírodní dostihy, předchůdci dostihů na drahách. Běhají se na dráze v přírodním terénu, kde pes (mohou běhat různá plemena) zdolává různé překážky - stromy, keře, voda aj. a snaží se dostihnout umělou vlečenou návnadu.

Coursing

Jsou to přírodní dostihy, předchůdci dostihů na drahách. Běhají se na dráze v přírodním terénu, kde pes (mohou běhat různá plemena) zdolává různé překážky - stromy, keře, voda aj. a snaží se dostihnout umělou vlečenou návnadu.
Dostihy koní jsou běžné, zatímco dostihy chrtů si pomalu začínají získávat sympatie široké veřejnosti i u nás, i když ve skutečnosti jde o sport velmi starý.
První dostihy vůbec se konaly v 11. století. V Anglii se první veřejný dostih pořádal v roce 1715. V průběhu doby se tak zvolna stával ze psa loveckého - honiče, chrta - pes určený pro sport, dostihy. Dostihy chrtů, ať již na dráze nebo v terénu (tzv. coursing), mají dlouhou historii.
V současnosti se běhají dostihy chrtů na dráze pravidelného tvaru (ovál) a dostihy terénní. Při dostizích na oválu startuje v každém běhu několik psů, u nás nejvýše šest, stejně jako jinde v Evropě. Psi - chrti, vybíhající ze startovních boxů běží po upravené dráze (ta musí mít pravidelný tvar např. ovál) a sledují umělou návnadu - vlečený střapec. Vítězí ten, který cílem proběhne jako první v nejlepším čase.

Bikejöring

10. května 2007 v 14:45 | Klára
Bikejöring
Při sportu zvaném Bikejöring vystupuje jak už sám název napovídá jízdní kolo. Pes má na sobě připevněn postroj, na kterém táhne psovoda na kole. V této disciplíně jde především o 100 % poslušnost psa a souhru mezi psovodem na kole a psem.
Bikejöring se vlastně vyvinul jako jedna z možností provozovat i v letním období klasické zimní psí sporty jako je např. skijöring.
Plemeno psa vhodné k této sportovní disciplíně je stejné jako u jiných tažných sportů. Stejně jako i u jiných sportů začínáme s výcvikem až po dosáhnutí plné fyzické dospělosti. I když je zdravotní způsobilost psa pro tento sport velmi důležitá, nesmíme opomenout na zdatnost jezdce a psovoda v jedné osobě, např. v nerovném terénu.

Vybavení

Výstroj psa při bikejöringu je velmi jednoduchá. Je zapotřebí postroj pro psy např. stejný jako je používán při stopování, který mu dobře padne. Dále je zapotřebí odpružené tažné lano o délce cca 3 m, kterým je spojen pes a kolo. Další potřebnou výbavou je jízdní kolo ve velmi dobrém technickém stavu. Nejlépe se hodí je horské kolo s hrubým vzorkem pneumatik. Dále je vhodné pro jezdce používat ochranné pomůcky, jako jsou ochranná přilba, chrániče kolen a loktů, atd… Dále můžete do svého vybavení zakomponovat různé doplňky jako je tachometr, kterým si můžeme změřit např. nejvyšší dosaženou rychlost nebo průměrný čas zajetého kola.

Trénink

Trénink probíhá stejně jako u caniscrossu nebo skijöringu. Je zapotřebí, aby pes uměl zvládat všechny potřebné povely na 100 %. Nejprve musíme psa naučit nato, aby si zvyknul, že se za ním pohybuje kolo.
Každý dobře vycvičený pes by měl reagovat na slovní povely. Povel pro vyražení je "do" nebo povel "vpřed". Pro zatočení vpravo se používá povel "dží" a pro zatočení vlevo výraz "hó". Pro otočení o 180° se používá povel "kham dží a kham hó". Pokud bude pes zvládat perfektně všechny tyto povely, začneme postupně délku tratě prodlužovat, musíme však také dbát na kondici psa. Při tréninku se zdokonaluje obratnost a výdrž psa, ale i technika jízdy a koordinace mezi jezdcem a psem.
Pro trénink musíme volit takový terén, aby si pes nemohl ublížit, takže zaručeně nemůžeme se psem vyrazit na asfaltovou silnici, kde se nám sice pojede příjemně, ale pes si může na takto tvrdém povrchu zničit pohybové ústrojí. Nejlepší pro provozování jízdy jsou proto polní a lesní cesty. Avšak i zde musíme být velice opatrní, jelikož nikdy nemůžete vědět co a kde na vás čeká. Lesní cesty jsou plné nástrah a nečekaných překážek. O to nebezpečnější jsou, pokud se řítíte takovou to cestou rychlostí okolo 30 km/h. Havárie na cestě, okolo které je spousta stromů není nic příjemného a může dojít i k velmi vážným zraněním. Jezdec musí být velice ostražitý jak na okolí, na trať, po které jede, tak i na chování svého psa

Tanec se psem

10. května 2007 v 14:44 | Klára

Tanec se psem

I když se to tak nezdá, tato činnost patří opravdu mezi sporty. Dokonce v dnešní době mezi velmi oblíbené a poměrně populární. Nejedná se o tanec jako takový. Tanec se psem je směs cviků poslušnosti, krokových variací a různých otoček. To vše do rytmu hudby předvádí psovod se svým psem po určenou dobu (zpravidla jen několik minut) sestavu cviků, v rytmu doprovodné hudby.
Základy tohoto sportu byly položeny v Kanadě koncem 80. let cvičiteli psů zaměřující se na výcvik poslušnosti - tam nazývaný obedience. Začátkem 90. let se rozšířil do Evropy, USA a Anglie. Později byla založená světová organizace tance se psem - WCFO. Ta měla jako hlavní úkol stanovit přesná soutěžní pravidla a určit rozhodčí pro tento sport. V České republice se koná již několik soutěží v tanci se psem, z nichž nejvyšší je mistrovství republiky. Klub Tance se psem České republiky (KTP ČR) vypracoval soutěžní řád a pravidla, podle kterých se závody u nás pořádají. Nejčastěji se můžeme setkat s tímto sportem na téměř všech větších výstavách v podobě atraktivních ukázek.
Výkony soutěžících hodnotí vždy tříčlenná porota, která uděluje body za umělecký dojem, ochotu psa a provedení povinných prvků. Povinných prvků je celkem pět. Tyto povinné prvky jsou vhodné pro každé plemeno i křížence. Jsou sestaveny tak, aby vyhovovaly fyzickým možnostem všech psů i handlerů.

pulling

10. května 2007 v 14:43 | Klára

Co je to pulling?

Poněkud suché konstatování. Jistě se ptáte, cože to vlastně ten pulling je. Odpověď zní: "Závody psů v tahu břemen". To už je sice konkrétnější, ale pořád si může člověk o celé věci myslit ledacos.
Nezbývá nám než se vrátit na Aljašku do doby zlaté horečky... Teď už se jistě každému vybavil film "Volání divočiny" a jsme doma. Jedna z epizod nám vypráví o sázce, zda-li pes roztáhne na saních náklad o příslušné hmotnosti nebo ne. To jsou vlastně prvopočátky závodů v pullingu, nebo taky weight pullingu, nebo prostě závodů psů v tahu břemen.
Ochráncům zvířat se jistě zježily vlasy hrůzou na hlavě, jak že vlastně jsou ti psi týráni. A to jen pro potěšení publika nebo získání sázky pro svého pána. Aby tato představa mohla být vyvrácena je třeba se blíže seznámit se současnými pravidly soutěže.
Závodů se obvykle zúčastňují psi všech plemen. U nás pak hlavně seveřáci. To jest Aljašští malamuti, Sibiřské hasky, Grónští psi a občas i Samojedi. Kromě toho můžeme zahlédnout i Německého Ovčáka, Dobrmana, Pitbulla nebo Newfounlanda. Tito psi mají za úkol roztáhnout vozík se zátěží a táhnout ho po dráze o délce 6 - 10 m (podle jednotlivých závodů). Vozík jede buď přímo po asfaltu nebo po kolejnicích. Občas se setkáme i se zimním pullingem, a to pak pochopitelně pejsci táhnou saně. Na jeden pokus mají omezený časový limit od 90 sekund. V každém závodě pes absolvuje maximálně 9 pokusů (8 pokusů + 1 možnost opravy)
A jak to tedy vlastně probíhá? Pejsek oblečený do postroje - táhnout na obojku je přísně zakázáno - je přiveden svým pánem k vozíku a připnut na lano o délce minimálně 2 metry, které spojuje psa a vozík. Potom majitel rychlým krokem zajde za cílovou čáru a začne psa přivolávat. Po dobu celého pokusu nesmí tuto čáru překročit. Pokud se ovšem pes nezamotá. Pokud se zamotá, pak samozřejmě rychle svého miláčka rozplete a vrátí se opět za cílovou čáru. Čas běží od chvíle, kdy majitel v tomto sportu též nazývaný handler pustí psa a končí buď vypršením časového limitu, nebo když vozík přejede cílovou čáru. Po celou dobu se nesmí handler dotknout psa ani nákladu a samozřejmě je přísně zakázáno používat jakékoliv pomůcky jako bič či rukáv, rovněž lákání na jiného psa (například na háravou fenu) je velmi striktně zakázáno. Úspěšný pes je svým pánečkem odměněn nějakou dobrotkou a je odveden do stínu nebo někam, kde má relativní klid. A odpočívá. Mezitím majitel bedlivě sleduje, jak se daří na této váze jeho konkurentům, a snaží se odhadnout, má-li jeho svěřenec nastoupit hned na další váhu, nebo jednu váhu vynechat - na vozík se přikládá v rozmezí obvykle 30-60 kg na jednu soutěžní váhu. Vítězem kategorie se stává pes, který utáhl nejvyšší váhu. V případě shody rozhoduje čas, za který tuto zátěž dopravil do cíle.
Málem bych zapomněla - vy vlastně ještě pořád nevíte, v jakých že to kategoriích pejsci soutěží. Psi jsou rozděleni podle pohlaví (psi, feny) a dále do váhových kategorií (psi do 28 kg, 28-40 kg, nad 40 kg, feny do 23 kg, od 23 do 31 kg, nad 31 kg).
To je asi v kostce vše o pullingových závodech. Pro neznalé tohoto sportu jedno upozornění. Shlédnete-li někdy závody na vlastní oči, a bude-li se vám zdát, že soutěžící zvíře se strašně snaží - tj. skáče, hrabe, nezřídka vydává neartikulované zvuky, sliny mu lítají od tlamy, no prostě vypadá, že padne, a přesto s vozíkem ani nehne, všimněte si dvou věcí:
1. Dobře se podívejte na majitele, který za cílovou čarou volá, poskakuje, plazí se po kolenou, oči mu lezou z důlků, na čele vyskakuje žíla námahou, je na něho vesměs komický pohled
2. Podívejte se na lajnu, která spojuje psa s vozíkem - na 99% bude prověšená

Skijöring

10. května 2007 v 14:42 | Klára

Skijöring

Počátky skijöringu sahají až do Skandinávie. Odtud se rychle rozšířil do Ameriky, ale i západní Evropy. Avšak již od pradávna využívaly psy pro tento netradiční způsob dopravy některé starobylé severské kmeny. U nás se první závody se psím spřežením konaly v roce 1985 a to přesněji v Peci pod Sněžkou.
Při tomto sportu to vypadá asi tak, že pes (může být i více psů než jeden) je "obléknut" do speciálního postroje a táhne na šňůře psovoda na běžkách. I při tomto sportu je nutné, k zajištění naprosté bezpečnosti, aby souhra mezi psem a psovodem byla naprosto dokonalá. Nejen pes, ale i psovod musí být "fit" a v dobré fyzické kondici.
Na plemena určená k tomuto sportu se nepožadují nějaké zvláštní nároky. Pro tento sport se hodí každé plemeno, které můžeme používat i v lehkém zápřahu. Mimo tradičních severských plemen jako je husky a malamut se hodí např. i některá lovecká plemena. Povaha takového psa by měla být sebejistá avšak nesmí být agresivní, to by mohlo způsobit jisté nepříjemnosti při závodech, pokud by se dostal pes do kontaktu se "soupeřem". Je tedy zapotřebí, aby pes ovládal základní prvky poslušnosti a ovladatelnosti, které jsou potřebné k pohybu ve volné přírodě. S tréninkovou zátěží je možné začít však až po ukončení tělesného vývoje psa.
Co vše je zapotřebí k tomuto sportu? Stejně jako nejsou kladeny určité požadavky na psa, nejsou kladeny ani požadavky na vybavení. Používáme pomůcky stejné jako u bikejöringu či caniscrossu. Velmi důležitý je dobře padnoucí postroj a tažné odpružené lano o délce cca 4 m.
Psovod, běžkař neboli musher musí mít podstatně obsáhlejší výbavu, která zahrnuje kvalitní obuv, běžky správné velikosti a hole.
Samotný trénink se musí předem rozplánovat podle vašich možností a schopností. Základní věcí je 100% ovladatelnost a poslušnost psa a výborně zvládnutá jízda mushera na běžkách. Než započneme trénink se psem, měl by mít dokonalou výchovu a výcvik psa v zápřahu. Např. při canicrossu se pes lépe ovládá a právě tento sport je výborný jako předvýchova právě pro skijöring, a často je používá k udržení kondice jak psa, tak i psovoda v teplých měsících, kdy není možno provozovat sport na sněhu. Společným během se dosáhne důležité souhry na obou stranách, tedy mezi psem a musherem. Naučíme se tak svého psa vnímat a předvídat jeho reakce.
Příprava lyžařského vybavení je otázkou jakéhosi umu, který by měl musher ovládat, jelikož musí předvídat vývoj počasí a povrch a vlastnosti terénu na kterém se závod jede a tím volit i mazání svých skluznic, které velkou měrou přispívá k dobrým výsledkům.
Závody ve skijöringu se konají společně se závody psích spřežení, pouze ty nejvýznamnější závody jsou organizovány samostatně (např. mistrovství světa). Tento sport je rozdělen do kategorií na muže a ženy a jezdí se s jedním nebo i dvěma psy.
I když se nebudete věnovat tomuto sportu na profesionální úrovni, ale zůstanete pouze u víkendové projížďky zasněženou přírodou, je skijöring výborným vyžitím jak psa, tak i jeho psovoda.

Obedience

10. května 2007 v 14:41 | Klára
Obedience táhne Evropou
Obedience" je název pro následující soutěž, která vznikla v anglicky mluvících zemích a znamená poslušnost. , jinak se jí také říká vysoká škola poslušnosti.
Jde tedy o cviky, které může provádět pes kteréhokoli plemene a jakékoli velikosti. Soutěž má různé stupně obtížnosti. Americký Kennel-Club rozlišuje mezi třídou začátečníků, třídou pokročilých a třídou užitkových psů.

Ve třídě pro začátečníky se vyžaduje, aby se pes držel s vodítkem nebo bez vodítka při levé noze svého pána a sledoval jeho obraty vlevo, vpravo i do protisměru.

Mimoto psovod obchází dvě osoby v kruzích, takže vzniká obrazec osmičky. Přitom zrychluje nebo zpomaluje chůzi a pes musí stále zůstávat u jeho levé nohy. Na povel "stůj" se má pes zastavit a pán popojde několik kroků. Rozhodčí potom psa hladí a ohmatává podobně jako na výstavě psů. Očekává se, že se pes přitom chová klidně a mírumilovně, že tedy neštěká, nevrčí ani neodbíhá.
Dále se vyžaduje, aby si pes na povel svého pána sedl nebo lehl, zatímco pán odejde na vzdálenost asi 10 metrů. Pes musí poslušně zůstat sedět nebo ležet, i když se v jeho okolí zdržují jiní psi.
Toto cvičení se provádí ve skupině asi deseti psů s jejich psovody. Za správné provedení se přidělují body a nakonec se provádí celkové hodnocení.
Zkouška pokročilých psů navíc vyžaduje, aby pes aportoval předmět, který psovod odhodil, dále aportování přes překážku a skok daleký na povel. Obtížnost cvičení na povel "sedni" a "zůstaň" se stupňuje tak, že pes musí zůstat na místě 3 až 5 minut, i když mu psovod zmizí z očí.
V kategorii užitkových psů se provádějí stejná cvičení poslušnosti, ale ne na mluvené povely, nýbrž na znamení. Navíc musí pes čichem rozlišit z pěti stejných předmětů ten, který patří jeho pánovi. Při prvním cvičení jsou to předměty kožené, při dalším kovové. Na kovu totiž pachy tolik neulpívají, a proto je pro psa obtížnější je rozlišit.
Předměty jsou roztroušeny po cvičišti a pes musí najít a přinést svému pánovi ten, který má výhradně pach pána, a nikoho jiného. Pro psa je to zajímavá práce, ale vyžaduje delší trénink.
Dřívější zkušební řády pro policejní psy obsahovaly požadavek, aby pes z řady předmětů položených různými osobami na hromadu vyhledal a odnesl každý z nich příslušnému majiteli. Toto cvičení později bohužel upadlo v zapomenutí, ale dnes se v USA obnovuje.
Dalším cvičením je aportování jedné z rukavic roztroušených různě po cvičišti. Na pokyn rozhodčího musí pes přinést rukavici, kterou mu jeho pán určí pouze udáním směru. Předpokladem úspěchu je dobrá souhra psovoda se svým psem. I skok přes překážky na pokyn psovoda vyžaduje poslušnost. Poslední je cvičení, při němž pán dává psovi na velkou vzdálenost povel, aby zůstal stát na místě. Tam se ho rozhodčí dotýká a pes přitom musí plnit pokyn, který dostal od pána.

Stupně obtížnosti
Některého majitele psa by mohlo odradit již pouhé přečtení těchto řádků. To si uvědomoval i Kennel-Club v Anglii, a proto obtížnost zkoušek odstupňoval. Zavedl jak pro začátečníky, tak pro pokročilé tři stupně obtížnosti.

Absolutní začátečník tedy může soutěžit se psy stejné kategorie v následujících disciplinách. Při prvním stupni vede psovod svého psa na vodítku nebo bez něj. Pes si na povel sedne nebo lehne a poslechne na povel přivolání: totéž provádí na povel z dálky a musí zůstat na místě 1 až 2 minuty.

Při druhém stupni se navíc vyžaduje aportování předmětu a při třetím stupni i přikázané zastavení psa na místě, zatímco se psovod vzdálí.

Všechny tyto zkoušky jsou dosti jednoduché, ale pobízejí začátečníka k pokračování. Ve třídách A, B a C v kategorii pokročilých se repertoár rozšiřuje.

Když je poslušnost našeho psa perfektní, můžeme se odvážit k účasti na zkouškách profesionálů.
K již známým zkouškám poslušnosti, k vysílání psa od pána a k aportování předmětu určeného rozhodčím se přidružuje další verze práce se psem na dálku: když pes leží musí se na povel psovoda posadit nebo postavit, aniž by opustil přikázané místo. Také hledání je v této kategorii obtížnější práce. Pes musí najít součást oděvu s pachem rozhodčího mezi deseti podobnými předměty. Psovod dá ovšem psovi předem k načichání jiný předmět s pachem rozhodčího, aby pes věděl, podle jakého pachu má postupovat.

Pokud pes úspěšně absolvoval i tuto zkoušku, pak se můžeme klidně považovat za profesionála. A nyní se můžeme utkat se soupeři, kteří dosáhli stejných výsledků. Tyto soutěže poslušnosti se u nás bohužel dosud neprovádějí. Snad se někdy někomu zalíbí a zavedeme je také.
Dělení na třídy a co by pes v této třídě měl umět :
TŘÍDA OBEDIENCE :
třída začátečníků
třída 1
třída 2
třída 3 (mezinárodní, FCI, závodí sepodle ní ma MS a ME)
TŘÍDA ZAČÍTEČNÍKŮ :
1. chování vůči jiným psů.
2. stání a prohmat
3 přededení hrupu
4. odložení ve skupině
5. ovladatelnost na vodítku
6. chůze u nohy na volno
7. usednutí v pohybu
8. příchod na povel
9. vysílání zpět na místo
10. aport (přinášení)
11. vztah člověk-pes
TŘÍDA MEZINÁRODNÍ (NEJVYŠŠÍ)
1. odložení vsedě ve skupině na 2 minuty
2. odložení vleže na 4 minuty s vyrušováním
3. chůze u nohy bez vodítka
4. Stůj, sedni lehni za pochodu
5. přivolání se stáním a lehem
6. řízené vysílání vpřed
7. řízeený aport
8. přinášení kovového přemětu se skokem přez překážku
10. ovládání na dálku

Agility

10. května 2007 v 14:37 | Klára
Agility
Agility je sport se psem, při kterém psovod vede svého psa přes různé překážky, podobné koňskému parkuru. Agility je vrcholový sport, který má i své mistrovství světa. Tento sport je však velmi náročný a je potřeba, aby měl psovod se svým psem dobré pouto a aby to hlavně oba bavilo. Agility mohou dělat všechna plemena a to jak psi s PP, tak bez PP i voříšci.
Samozřejmě, že taková pracovní nebo ovčácká plemena, jako je například šeltie, budou lepší než takový např. basset hound, jak v obratnosti tak i v rychlosti. Tím ovšem basety nechci urážet. Já sama mám jezevčíka a s tím agility dělám. Je to ovšem velmi namáhavé a proto jsem si pořídila šeltinku, se kterou bych měla na jaře začít cvičit, ale myslím že je lepší, když se to prvně naučíte na voříškovi nebo na takovém pejskovi, se kterým nemáte v plánu jít na mistrovství, protože potom, když si pořídíte druhého psa, už budete vědět, jak na něj a máte pak větší šanci se dostat dál. Neplatí to však vždy, mám kamarádku, která má voříška, začala s ním cvičit tak před dvěmi lety, je to její první pes a už byla i na Mistrovství světa mládeže. Zkrátka a dobře, agility je sport pro zábavu a potěšení. Rozhodně byste při něm neměli na psa křičet. O tom to není, ale bohužel mnoha lidem to nedochází a cvičí jen proto aby ,,byli slavní'' ať to stojí co to stojí. To ale mohou rovnou přestat, protože s takovou toho moc nedosáhnou. Ale všichni, kdo cvičí z radosti a zábavy a né ze slávy, mají moc velkou šanci být úspěšní.
Pejsci se řadí do následujících velikostních kategorií:
Pejsci do 34,99cm se řadí do kategorie small (S)
Pejsci od 35 do 42,99 cm se řadí do kategorie medium (M)
Pejsci od 43cm se řadí do kategorie large (L)
Řazení dle výkonnosti :
Parkur:
A1-třída pro začátečníky
A2-třída pro hodně dobré závodníky
A3-třída pro ty nejlepší z nejlepších
Pravidla jsou velmi podobná jako u koňského parkuru, hodně tady záleží na psovodovi, za každou chybu nebo odmítnutí je 5 trestných bodů. Za co konkrétně, je podrobně napsáno v řádu agility. Když pes skočí překážku opačně, vběhne do špatné díry tunelu, atd………je to stejně jako u koňského parkuru, DISKVALIFIKACE!
Překážky: kruh - kladina - áčko - tunel - látkový tunel - houpačka - zeď - skočka - dálka - slalom
 
 

Reklama