Labradoři v akci
30. května 2007 v 13:33 | Klára
Deset důležitých využití labradorského retrívra:
1.Společník pro všechny druhy lidí
2.Lovecky využitelný pes
3.Průvodce nevidomých
4.Slyšíci pes pro hluché
5.Vyhledávač výbušnin
6.Vyhledávač drog a jiných nebezpečných látek
7.Hlídací pes pro obchody a usedlosti
8.Záchranářský pes
9.Pomocník terapeutů v nemocnicích
10.Odhalování rakovinných nádorů
Tři různé barvy labradorů
20. prosince 2006 v 14:01 | Klára
Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře
Zkouší se na uměle pobarvené, 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Asi v polovině barvy se založí pobarvené lože a řádně se označí. Celkem je stopní dráha 2krát lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3l barvy (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře). Pes se nasadí na stopu do 1 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Tento časový údaj si rovněž rozhodčí poznamená do zápisníku, který má u sebe pro případný protest. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Spárkatá zvěř se nejprve položí na nástřelu a odtud se nese po každé dráze. Na loži se chvíli odloží. Kus na konci barvy musí být stejný, jakým byla zhotovená stopní dráha. Dráhy se předem vyznačují na stromech buď papírky pro směr dopředu i dozadu nebo zpředu lístky a zezadu barvou. Značky, při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač, hlasič.
a) vodič na řemeni
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce po celou barvu se nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.
Retriever může, při práci na barvě jako vodič pobarvenou stopní dráhu vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až dva body. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k loži dojít na řemeni.
b) oznamovač
Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.
Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil. Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes, ( jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát) může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži.
c) hlasič
Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes, ( jako hlasič může být vypuštěn pouze jednou), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň.
ZKOUŠKY
Zkoušky vloh retrieverů
| Předmět | nejnižší známky | koeficient | maximální počet bodů |
|---|
| I. | II. | III. |
|---|
| 1. Nos | 3 | 3 | 2 | 8 | 32 |
| 2. Paměť k aportu - marking | 3 | 2 | 1 | 6 | 24 |
| 3. Vodění psa | 3 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 4. Chování po výstřelu | 2 | 1 | 1 | 3 | 12 |
| 5. Přinášení kachny z hluboké vody | 2 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 6. Stopa vůdce | 2 | 1 | 1 | 4 | 16 |
| 7. Radost z práce | 3 | 3 | 1 | 5 | 20 |
| 8. Přinášení | 2 | 2 | 1 | 3 | 12 |
| 9. Poslušnost a ovladatelnost | 3 | 2 | 1 | 6 | 24 |
| Nejnižší počet bodů pro cenu | 129 | 103 | 86 | 172 |
Podzimní zkoušky retrieverů
| Předmět | nejnižší známky | koeficient | maximální počet bodů |
|---|
| I. | II. | III. |
|---|
| 1. Nos | 3 | 3 | 2 | 8 | 32 |
| 2. Slídění s dohledávkou | 3 | 2 | 1 | 5 | 20 |
| 3. Přinášení vlečené pernaté | 2 | 1 | 1 | 5 | 20 |
| 4. Přinášení vlečené srstnaté | 3 | 2 | 1 | 5 | 20 |
| 5. Přinášení kachny z hluboké vody | 3 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 6. Chování po výstřelu | 2 | 1 | 1 | 2 | 8 |
| 7. Vodění psa | 2 | 1 | 1 | 2 | 8 |
| 8. Poslušnost a ovladatelnost | 3 | 2 | 1 | 6 | 24 |
| 9. Paměť k aportu - marking | 3 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 10. Přinášení | 3 | 3 | 2 | 6 | 21 |
| Nejnižší počet bodů pro cenu | 141 | 112 | 94 | 188 |
Lesní zkoušky retrieverů
| Předmět | nejnižší známky | koeficient | maximální počet bodů |
|---|
| I. | II. | III. |
|---|
| 1. Nos | 3 | 3 | 2 | 8 | 32 |
| 2. Slídění s dohledávkou | 3 | 2 | 1 | 5 | 20 |
| 3. Přinášení vlečené pernaté | 2 | 1 | 1 | 5 | 20 |
| 4. Přinášení vlečené srstnaté | 3 | 2 | 1 | 5 | 20 |
| 5. Následování | 3 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 6. Práce na barvě spárkaté zvěře |
| a) vodič | 3 | 2 | 1 | 5 | 20 + 2 |
| b) oznamovač | 3 | 2 | 1 | 7 | 28 |
| c) hlasič | 3 | 2 | 1 | 8 | 32 |
| 7. Chování na stanovišti | 2 | 2 | 1 | 2 | 8 |
| 8. Odložení | 2 | 1 | 1 | 3 | 12 |
| 9. Chování po výstřelu | 2 | 1 | 1 | 3 | 12 |
| 10. Poslušnost a ovladatelnost | 3 | 3 | 2 | 6 | 24 |
| 11. Vodění psa | 2 | 2 | 1 | 2 | 8 |
| 12. Paměť k aportu - marking | 3 | 2 | 1 | 4 | 16 |
| 13. Přinášení | 3 | 2 | 1 | 6 |
20. prosince 2006 v 13:54 | Klára
Radost při práci
Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří s nadšením neplní úkoly vůdce, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, které se projevují v průběhu celých zkoušek.
Poslušnost a ovladatelnost
Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10 minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
Chování na stanovišti v lese
Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 50 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
Chování na stanovišti u vody
Retriever musí být na stanovišti při vodní práci naprosto klidný. Vůdce může mít psa buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes na vodítku obdrží vždy o stupeň nižší ohodnocení. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, nervózní, uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří je hodnocen jedině známkou 0. Postupuje se tak, že se vůdci rozestaví asi 20 kroků jeden od druhého, jako při obstavené leči. Časový limit je 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
Odložení
Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.
Slídění s dohledávkou
Tato disciplína se provádí na prostoru 30 x 150 kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem do výšky 20 cm. Pomocí zálomků se označí výchozí bod, vzdálenost 100 kroků a 150 kroků. Do úseku od 100 do 150 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté na PZ a LZ. Na VZPR jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 100 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 100 do 150 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, hledání, přinášení stejně jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně.
Dohledá-li pes pohozenou zvěř (na VZPR oba kusy) za 6 minut od zálomku označujícího 100 kroků, obdrží známku 4, do 8 minut známku 3, do 9 minut známku 2 a do 10 minut známku 1.
Přinášení vlečené pernaté zvěře
Tato disciplína se zkouší tak, aby pes musel přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečka se na zkouškách založí s bažantem. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Za každý další povel se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce může psa nasadit celkem 3krát. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6 minut známku 3, do 8 minut známku 2, do 10 minut známkou 1. Počet nasazení nemá vliv na známku. Zvěř musí být vyspělá a nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku.
Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
Přinášení vlečené srstnaté zvěře
Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 300 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým nebo domácím králíkem zbarveným divoce. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8minut se hodnotí známkou 3, do 10minut se hodnotí známkou 2 a do 12minut známkou 1.
Navádění na 2 ks pernaté - handling
Tato práce se provádí s větrem v zádech nebo ze strany v poli s ne příliš vysokým porostem. Umístění kusů se provede z protější strany k pozici vůdce se psem na vzdálenost 60 m od místa vypuštění psa. Úhel mezi pohozenou zvěří, měřený z výchozího bodu, je asi 90 stupňů. Umístění zvěře a výchozí bod se vyznačí předem tyčemi asi 150 cm. Zkoušený pes nesmí pohození sledovat. Vůdce vypustí psa z výchozího bodu a zůstává během práce psa stát. Vůdce může navádět psa viditelným nebo slyšitelným znamením. Přinesení a odevzdání se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut známka 4
2 donesené kusy za 10 minut známka 3
2 donesené kusy za 15 minut známka 2
1 donesený kus za 5 minut známka 2
1 donesený kus za 15 minut známka 1
žádný donesený kus za 15 minut známka 0
Dohledávka 2 ks srstnaté ve čtverci 50 x 50 m
Na ploše velikosti 50 x50 m s mladým porostem v lese se pohodí 2ks srstnaté zvěře. Měly by být pohozeny proti větru a mimo dohled vůdce i psa. Vůdce vypustí psa k vyhánění zdravé zvěře a k dohledání zvěře pohozené. Sám nesmí do prostoru vstupovat, ale smí se pohybovat jen po jedné straně. Pes musí nalézt a přinést pohozenou zvěř. Vlastní přinesení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně. Doporučuje se čtverec předem vyznačit.
Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut známka 4
2 donesené kusy za 10 minut známka 3
2 donesené kusy za 15 minut známka 2
1 donesený kus za 15 minut známka 1
žádný donesený kus za 15 minut známka 0
Dohledávka střelené zvěře
Tato disciplína, zkouší se na Field Trials, má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou nebo postřelenou zvěř pernatou, vodní i srstnatou řádně dohledá. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li retriever zvěř nosem, nikoliv zrakem. Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od této doby, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.
Přinášení kachny z hluboké vody
Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Na ZV se může použít i jiná zvěř, například holub atd.
Přinášení 2 kachen z hluboké vody - handling
Retriever musí dokázat, že se nebojí vody, že je výborným plavcem a že střelenou vodní zvěř dokáže z vody přinést. Za tím účelem vhodí rozhodčí do hluboké vody 2 střelené kachny do vzdálenosti 10 - 15 metrů tak, že spolu svírají přibližně úhel 90 stupňů. Vhození kachen do vody nesmí pes vidět. Potom je naváděn pes a musí obě kachny, v časovém limitu 6 minut, postupně přinést. Pes musí být ve vodě ovladatelný a reagovat na pokyny vůdce. Kachny musí pes odevzdat do ruky vůdci nebo s nimi usednout. Způsob přinášení se hodnotí samostatně. Celkovou známku lze snížit za špatné plavání a za špatnou ovladatelnost psa ve vodě.
Hodnocení:
Přinesení 2 kachen do 3 minut známka 4
Přinesení 2 kachen do 4 minut známka 3
Přinesení 2 kachen do 5 minut známka 2
Přinesení 2 kachen do 6 minut známka 1
Práce v rákosí
Pes má radostně prohledávat rákosí a slídit po zvěři. Časový limit je 5 minut. Vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má jí přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu do rákosí tak, aby to neviděl pes a ani vůdce. Pes musí při slídění kachnu najít a bez povelu přinést. Kachnu pes odevzdá buď vůdci do ruky nebo si může s ní sednout. Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v rákosí, systematičnost práce, zájem o nalezení zvěře, množství vydaných povelů a vytrvalost psa.Přinášení se hodnotí samostatně.
Dohledávka pohozené kachny v rákosí
Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes jí nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s povelem "hledej" k dohledání kachny. Dohledávka se musí provádět proti větru. Přinášení se hodnotí samostatně jako při přinášení kachny z hluboké vody.
Hodnocení:
dohledáno do 5 minut známka 4
dohledáno do7 minut známka 3
dohledáno do 9 minut známka 2
dohledáno do 10 minut známka 1
nedohledáno do 10 minut známka 0
Přinášení zvěře
Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s "měkkou mordou". Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost ze které musel pes zvěř přinést apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku výslednou.
Následování
Myslivec má mít při odstřelu spárkaté zvěře psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před práci na pobarvené stopě spárkaté zvěře.
Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko. Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit jak jej bude pes následovat.
20. prosince 2006 v 13:51 | Klára
Zkušební řády pro zkoušky retrieverů
28.2.2006
Platný zkušební řád od 1. 6. 2006.
ÚVOD
Plemena retrieverů se staly pevnou součástí české myslivecké kynologie. Tito lovečtí psi se těší zájmu jak myslivecké, tak i ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro jejich všestranné lovecké využití. Retrieveři jsou plemena se speciálním zaměřením na práci po výstřelu, zvláště pro aportování, mají specifickou schopnost zapamatovat si místo dopadu střelené zvěře. Cílem těchto zkoušek je posoudit retrievery při přinášení, jejich povahové vlastnosti, složit zkoušku lovecké upotřebitelnosti a zkoušet je ve stejném duchu jako v jiných zemích.
Zkoušky vloh retrieverů - ZV
Zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného.
Podzimní zkoušky retrieverů - PZ
Podzimní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou zvěř.
Lesní zkoušky retrieverů - LZ
Lesní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné i spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř.
Speciální zkouška z vodní práce retrieverů - SZVPR
Na tomto druhu zkoušek prokazují retrieveři vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti pro práci při lovech vodní zvěře. Vodní práce je doménou pro všechna plemena retrieverů a je vhodné, aby tyto zkoušky absolvovali. Na SZVPR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ. Tyto zkoušky kvalifikují retrievera pro loveckou upotřebitelnost na drobnou zvěř.
Zkouška přinášení retrieverů - ZPR
ZPR je zkouška chovu, vlastností a výkonu. V ČR je pořádaná jako mezinárodní se zadáváním titulu CACIT a Res. CACIT a je dvoudenní. Na této zkoušce retrieveři složí zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. Na této zkoušce posuzují rozhodčí s kvalifikací pro PZ a VZ.
Všestranná zkouška přinášení retrieverů - VZPR
VZPR jsou zkouška, kde retriever musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti v lovecké praxi a také vyšší úroveň cvičitelů. Složením této zkoušky složil pes zároveň zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné jak drobné tak i spárkaté zvěře. Podmínkou účasti na těchto zkouškách je úspěšné absolvování PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR. VZPR jsou zkoušky dvoudenní. Psi, kteří úspěšně absolvují VZPR, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu jako "U". Dále se mohou kvalifikovat na MSR. VZPR lze pořádat jako mezinárodní se zadáním titulů CACIT, Res. CACIT.
Mezinárodní Field Trials retrieverů - MFT
Retrieveři jsou nepostradatelnými pomocníky myslivců, jako lovečtí psi při práci po výstřelu. Cílem MFT je vybrat nejlepší psy, kteří umějí dohledat střelenou a postřelenou zvěř a mají specifickou vlastnost retrieverů, zapamatovat si dopad střelené zvěře, prokazují iniciativu k práci a dobře aportují zvěř bez jejího poškození mačkáním.
Retriever na svém místě nebo u nohy vůdce se musí chovat klidně, aby se nechal navést na místo dopadu zvěře pokud to sám neviděl.
Tento zkušební řád vyhovuje předpisu F.C.I., který požaduje konat samostatně zkoušku přinášení na praktických honech a retrieveři tak prokazují loveckou upotřebitelnost. FT je možno provést v době povolených společných lovů na bažanty, kachny a zajíce. FT probíhá jako ploužení, obstavená leč nebo leč kruhová.
Žádný pes nemůže být klasifikován, pokud neaportuje z hluboké vody. Pokud nebyli psi v průběhu zkoušek zkoušeni z hluboké vody, musí se provést přinášení kachny z hluboké vody, případně i se studenou zvěří. Pokud není žádná voda k dispozici, musí vůdce prokázat, že pes absolvoval zkoušku, kde úspěšně aportoval kachnu z vody. Dokladem je soudcovská tabulka z dříve vykonaných zkoušek a známka z přinášení kachny z hluboké vody se opíše do tabulky MFTR.
Účast:
MFT se může zúčastnit retriever ve věku nejméně 10 měsíců. Tento věk musí dosáhnout den před konáním MFT. Dalšími podmínkami účasti jsou úspěšně složené PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR a mít platný průkaz původu F.C.I. Účast je odepřená psům, kteří jsou majetkem osob, které byly vyloučeny z F.C.I., háravým fenám, psům jejichž přihlášky došly po uzávěrce a psům v majetku osob, které jsou členy organizací, které nejsou uznány F.C.I. MFTR se může maximálně zúčastnit 16 retrieverů.
Rozhodčí:
Rozhodčí deleguje ČMMJ Praha na návrh chovatelského klubu, na každých 8 psů dvojici rozhodčích a jednoho vrchního rozhodčího. Na FT posuzují rozhodčí s kvalifikací pro PZ a VZ. Delegace rozhodčích musí být uvedena v propozicích.
Hodnocení práce:
Vylosováním psů při zahájení se určí pořadí účastníků pro první kolo. Další kola a postup určí vrchní rozhodčí. MFTR se vždy ukončí rozstřelem o první 4 místa. K tomuto jsou přizváni všichni 4 psi, kteří mají ještě šanci zvítězit na MFT. Tito jsou seřazeni do jedné linie.Tento rozstřel je posuzován jako samostatná zkouška a psi dostanou tolik aportů, kolik rozhodčí uznají za nezbytné. O konečném výsledku rozhoduje celý sbor rozhodčích. Vítěz získá CACIT, druhý v pořadí Res. CACIT. CACT a Res. CACT dostanou nejlepší jedinci v I.ceně v každém plemeni. CACIT není nárokový titul a nemusí být udělen, jestliže tomu neodpovídá kvalita výkonu.
Vůdce se rozhodne zda svého retrievera povede na řemenu nebo volně bez řemenu a obojku. Pes na řemenu musí být po celou dobu zkoušky naprosto klidný, nesmí řemen napínat ani se na něm zmítat, kňučet a štěkat. Pes volný nesmí během celé zkoušky vyrazit od nohy vůdce bez povelu s úmyslem přinést zvěř tak, že musí být zastaven povelem. Střelenou zvěř může retriever přinést jen na pokyn rozhodčího, nemusí s ní usednout, ale musí jí předat do ruky vůdci!
Během zkoušky se může retriever dopustit těžkých chyb a chyb vylučujících. Dopustí-li se pes těžké chyby nemůže již získat I. cenu.
Těžké chyby:
Úzkostlivá závislost na vůdci, hlasité povely, méně klidné chování na stanovišti, špatná schopnost zapamatování si místa dopadu střelené či postřelené zvěře, špatné vodění, lajdácké aportování, práce s malou iniciativou, nedohledání postřelené zvěře, kterou pes viděl padat, byl pro ní okamžitě vyslán a nedohledal jí ani následující pes a nepřinesl jí ani rozhodčí a nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí.
Vylučující chyby:
Volný pes vyrazí bez povelu pro zvěř, napínání řemenu, záměna zvěře, trestání psa, agresivní chování psa, mačkání zvěře, načínání, hrobaření, dopuštění se 2 těžkých chyb, kňučení, štěkot psa, strach z výstřelu, honění zdravé zvěře, lovení se zvěří v mordě, 2x nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí, odmítnutí vstoupit do vody a odmítnutí aportu nalezené zvěře.
CACIT bude F.C.I. oficielně uznán jen tehdy, když na MFTR startovalo nejméně 6 retrieverů. Kluby mohou pořádat také NFTR (národní FTR) kde se může zadat CACT, jestliže startovalo aspoň 6 retrieverů.
Mezinárodní soutěž retrieverů - MSR
MSR je vrcholná mezinárodní soutěž retrieverů v ČR o titul "Všestranný vítěz retrieverů ČR 20..". Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACIT a titul CACT. Druhý pes uspěje-li v I. ceně, obdrží titul Res. CACIT. Tituly CACT a Res. CACT se zadávají pro všechna zúčastněná plemena pokud získají I. cenu.
MSR se zúčastní maximálně 10 psů z ČR a 6 psů ze zahraničí. Retrieveři z ČR se kvalifikují na základě výsledků z VZPR, které pořádaly OMS ČMMJ nebo chovatelské kluby v předcházejícím roce. Výběr psů provede pořádající chovatelský klub. Pokud se nepřihlásí 6 psů ze zahraničí, může být připuštěno více psů z ČR. Soutěží se podle zkušebního řádu pro VZPR.
MSR se pořádá každoročně a pořadateli jsou kluby retrieverů ve spolupráci s organizacemi ČMMJ. Kluby retrieverů se v pořádání pravidelně střídají.
Na všech zkouškách a soutěžích retrieverů na kterých se zadává CACIT nebo CACT, při rovnosti bodů na kterýchkoliv prvních 4 místech, musí vrchní rozhodčí akci ukončit rozstřelem. Podmínky rozstřelu předem určí a vyhlásí vrchní rozhodčí při zahájení soutěže.
Předměty zkoušek
Nos
Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.
Paměť k aportu - marking
Tato disciplina je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant, králík, holub nebo kachna. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 60 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.
Vodění psa
Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušení usměrňovat.
Chování po výstřelu
Před každým psem musí být vystřeleno tak jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není-li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.
Stopa vůdce
Tato disciplina se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
20. prosince 2006 v 13:49 | Klára
9. Vrchní rozhodčí
Delegují orgán musí na všechny druhy zkoušek delegovat vrchního rozhodčího. Ten zastupuje zároveň ČMMJ, kterému zodpovídá za regulérnost a úroveň zkoušek, řeší všechny spory mezi vůdci a rozhodčími. Jeho rozhodnutí je konečné. Vrchní rozhodčí nesmí být zároveň rozhodčím pro některou skupinu a nesmí být zároveň ve stejném dni vrchním rozhodčím nebo rozhodčím více jak pro jedny zkoušky.
Před zahájením zkoušek svolává poradu rozhodčích a zástupců pořadatelské organizace, na které určí dvojice rozhodčích a na LZ a VZ také disciplíny, které budou tyto dvojice posuzovat.
Nedostaví-li se na zkoušky rozhodčí, který delegaci přijal, určí vrchní rozhodčí z přítomných členů náhradníka, ale jen takového, který je v ČMMJ veden jako rozhodčí. Nedostaví-li se na zkoušky vrchní rozhodčí, ujme se této funkce po dohodě přítomných delegovaných rozhodčích nejkvalifikovanější z jejich středu, ani ten však nesmí posuzovat ve skupině.
Vrchní rozhodčí zahajuje zkoušky krátkým projevem. Losuje psy do skupin a rozděluje rozhodčí pro jednotlivé skupiny a disciplíny a po dohodě s pořadateli určí průběh zkoušek.
Vrchní rozhodčí při ukončení zkoušek :
- vyhodnotí a vyhlásí výsledky zkoušek,
- odevzdá vůdcům :
a/ diplom,
b/ 1x soudcovská tabulka,
c/ potvrzení o složení zkoušky psa z výkonu,
d/ průkaz původu psa se zapsaným výsledkem zkoušek, - nejpozději do 14 dnů zašle pořadateli zkoušek :
a/ 2x přehled výsledků se stručnou zprávou o průběhu zkoušek se seznamem rozhodčích a čekatelů, kteří na zkouškách posuzovali,
b/ potvrzené hospitační listy čekatelů,
c/ 2 kompletní sady soudcovských tabulek a 1 sadu přihlášek.
Pořadatel zašle do 14 dnů po obdržení dokumentace zkoušek od vrchního rozhodčího:
- ČMMJ Praha - 1x přehled výsledků potvrzený pořadatelem, - hospitační listy,
- výcvikářům klubů - 1x sada soudcovských tabulek.
Pořadatel si ponechá :
- 1x sada soudcovských tabulek,
- 1x sada přihlášek,
- 1x přehled výsledků.
Vrchní rozhodčí zodpovídá za správně vyplněné a rozhodčími podepsané soudcovské tabulky, za správnost předepsaných záznamů v průkazu původu, ve kterém příslušnou rubriku označí svým razítkem a podpisem.
Podle možnosti sleduje výkon čekatelů na funkci rozhodčích, po dohodě s rozhodčím, ke kterému byl čekatel přidělen, zodpovědně zhodnotí výkon čekatele na "Potvrzení o hospitaci", které zašle pořadateli.
Každé rozhodnutí ve sporu mezi dvojicí rozhodčích, nebo při podaném protestu musí vrchní rozhodčí zdůvodnit během zkoušek příslušným ustanovením zkušebního řádu, za jehož přísné dodržování zodpovídá.
Při výkonu své funkce musí vrchní rozhodčí zachovat za všech okolností klid a důstojné vystupování.
10. Způsob posuzování
Psy, zařazené do jednotlivých skupin, posuzuje vždy dvojice rozhodčích.
Hlavní zásadou při
20. prosince 2006 v 13:46 | Klára
Zkušební řád pro zkoušky z výkonu loveckých psů
16.04.2006
Platný od 1.6.2006
VŠEOBECNÁ ČÁST
1. Účel zkoušek
Zákon o myslivosti a předpisy vydané na jeho realizování ukládají uživatelům myslivecké honitby používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelné psy.
Zkouškami lovecké upotřebitelnosti se prokazuje způsobilost loveckých psů vykonávat činnosti, které je kvalifikují jako lovecky upotřebitelné pro výkon práva myslivosti. Těmito činnostmi se rozumí vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře, nebo vyhledání a dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř, nebo prokázat vlohy pro práci pod zemí. Kromě toho se na zkouškách zjišťují vrozené vlohy psů, které jsou důležitým činitelem při jejich čistokrevném chovu. Tyto vlohy se zkoušejí na zkouškách vloh (ZV), které jsou obsaženy v těchto zkušebních řádech. Zkoušek vloh se mohou zúčastnit psi mladší 10 měsíců.
Pro zjišťování upotřebitelnosti psů loveckých plemen slouží všechny zkoušky, na kterých jsou zkoušeny disciplíny potřebné pro loveckou upotřebitelnost.
Nejvyšším druhem zkoušek psů jsou všestranné zkoušky, na kterých se prokazuje mnohostranná použitelnost psa pro loveckou praxi.
Nejvyšší stupeň výcviku všech psů se zjišťuje na vrcholných zkouškách, soutěžích a memoriálech.
Zkoušky jsou veřejné.
2. Pověření k organizování zkoušek
Provádění zkoušek lovecké upotřebitelnosti zajišťuje Českomoravská myslivecká jednota (dále jen ČMMJ) na základě Pověření č.1/2002 k organizování zkoušek psů z výkonu Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZ ČR) s účinnosti od 1.7.2002 pod č.j.6725/2002- 5050.
Ostatní zkoušky, které jsou obsaženy v tomto zkušebním řádu zajišťuje ČMMJ.
V rámci ČMMJ mají právo organizovat zkoušky tyto složky :
- okresní myslivecké spolky (dále jen OMS) v obvodu jejich územní působnosti,
- sekretariát ČMMJ, pokud z rozhodnutí Myslivecké rady ČMMJ zabezpečuje vrcholnou celostátní kynologickou akci,
Pokud je klub chovatelů loveckých psů kolektivním členem ČMMJ, pak zkoušky příslušného plemene psů pořádané pro členy tohoto klubu organizuje klub ve spolupráci s OMS, v jehož územním obvodu se tyto zkoušky mají konat.
3. Plánování zkoušek a soutěží
OMS a chovatelské kluby jsou povinny nahlásit plán připravovaných zkoušek sekretariátu ČMMJ nejpozději do 31.10. předcházejícího roku. Pořádání zkoušek, které nebyly uvedeny ve zveřejněném plánu zkoušek, není přípustné. Změnit lze pouze termín a místo zkoušek.
Požadavky na konání Memoriálu Richarda Knolla a Memoriálu Karla Podhajského musí OMS předložit ČMMJ nejpozději do 31.8. předcházejícího roku.
V plánu kynologických akcí musí být uveden druh, datum a okres konání zkoušek.
ČMMJ zveřejňuje plán zkoušek do 31.3. ve Věstníku ČMMJ, časopisu Myslivost a předkládá je ve stejném termínu MZ ČR. Případnou změnu termínu je pořadatel povinen nahlásit nejdéle do 15 dní předem ČMMJ, které ji ihned nahlásí MZ ČR ve smyslu pověření.
4. Účast na zkouškách
Zkoušek se mohou zúčastnit všichni psi loveckých plemen s platným průkazem původu F.C.I., kteří jsou zapsáni v plemenných knihách ČR a po dosažení věku minimálně10 měsíců. Při norování,FT retrieverů a zkouškách barvářů 12 měsíců. Požadovaný věk musí psi dosáhnout den před konáním zkoušek.
Na zkouškách mohou předvádět psy i nezletilí vůdci starší 15 let.
Přihlášky se podávají na předepsaném tiskopise (přihláška ke zkouškám lov.psů) do termínu, který je uveden v propozicích. Přijetí přihlášky je podmíněno současným zaplacením předepsaného poplatku. Výši poplatku stanoví pořadatel.OMS ČMMJ vyrozumí písemně všechny žadatele o tom, zda jimi přihlášený pes byl ke zkouškám zařazen či nikoliv s poučením, že mohou do 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění podat námitky OMS ČMMJ, který ve věci rozhodne. V případě, že dojde ke změně termínu nebo místa konání zkoušek, vyrozumí všechny žadatele, jejichž psi byli ke zkouškám zařazeni, nejméně 15 dní předem. Ve stejné lhůtě vyrozumí o změně termínu též sekretariát ČMMJ, který vyrozumí MZ ČR.
Majitel přihlášeného psa ručí svým podpisem na přihlášce, že data uvedená na přihlášce jsou správná a pravdivá, že jsou mu známa ustanovení zkušebního řádu a že ručí za škody způsobené jeho psem. Budou-li dodatečně zjištěny nesprávné údaje na přihlášce, získané ocenění na zkoušce ztrácí platnost a proti majiteli psa budou vyvozeny závěry.
Pes se může zkoušek stejného typu zúčastnit vícekrát. Psi bez zkoušek mají přednost před psy se zkouškami.
Držitel loveckého lístku střílí zvěř před psem zpravidla sám. Vůdci psa, který lovecký lístek nemá nebo v jiných odůvodněných případech přidělí rozhodčí náhradního střelce. Zásadně je nepřípustné, aby střílel sám rozhodčí.
Zkoušek se mohou zúčastnit psi v majetku cizích státních příslušníkůa musí být zapsáni v uznaných plemenných knihách F.C.I.
5. Přehlídka psů
Před zahájením zkoušek nebo soutěže nastoupí všichni přihlášení psi na přehlídku před sbor rozhodčích a na veterinární prohlídku. Při přehlídce musí vůdce psa předložit průkaz původu předváděného psa a platný veterinární atest.
Po přehlídce a veterinární prohlídce vyloučí vrchní rozhodčí ze zkoušek :
- psy, jejichž původ a totžnost není možné dokázat průkazem původu,
- psy, kteří jsou v majetku vůdců, kterým byla rozhodnutím disciplinárních orgánů uloženo disciplinární opatření na úseku výcviku,
- psy nemocné, poraněné, slepé nebo hluché, podvyživené a zesláblé,
- feny březí více jak 30 dnů, feny do 6 týdnů po porodu a háravé feny, které nemohou být zásadně připuštěné na zkoušky ani ve zvláštní skupině, ani zkoušeny jako poslední.
Vady a odchylky povahy fyziologické, psychické nebo odchylky instinktu nepříznivě ovlivňující upotřebitelnost psa, které se projevily během zkoušek, je rozhodčí povinen zapsat do soudcovské tabulky. K ostatním vadám zevnějšku, které nesnižují praktický výkon se při přehlídce ani během zkoušky nepřihlíží a psi s jinými vadami než jsou výše uvedené, nesmějí být ze zkoušek vyloučeni.
6. Pořadí zkoušených psů
Pořadí, podle kterého budou psi zkoušeni, se určí veřejným losováním. Rozdělení psů do skupin určuje vylosované pořadové číslo. Vůdce, který vede více než jednoho psa bude losovat jako první. Vrchní rozhodčí jeho dalšího psa (psy) zařadí do téže skupiny podle vlastní úvahy. Pořadí psů na pobarvené stopě a vlečkách v lesese určuje losováním, vždy až po založení barvy či vlečky.
Vrchní rozhodčí rozdělí rozhodčí do jednotlivých skupin podle zkoušených disciplín před losováním pořadí psů. Rozdělení veřejně vyhlásí.
Vůdce může během zkoušek z vážných důvodů odstoupit. V tomto případě se účast na zkouškách nezapisuje do průkazu původu, ale zaznamenává se v soudcovské tabulce, přihlášce a přehledu výsledků. Totéž platí i pro psa, který neobstál.
7. Organizace zkoušek
Pořadatel je povinen zabezpečit organizaci zkoušek tak, aby jejich průběh byl plynulý a regulérní. Pořadatel je povinen oznámit konání zkoušek příslušné veterinární správě. Určí zodpovědného vedoucího zkoušek a dá mu k dispozici potřebný počet pomocníků. Vedoucí zkoušek musí zajistit všechny pokyny vrchního rozhodčího. Jakékoli zásahy do výkonu rozhodčích, které by mohly ovlivnit výsledek zkoušek, jsou nepřípustné.
Pořadatel (pokud nedeleguje sám) je povinen poslat nejpozději 3 týdny před konáním zkoušek delegujícímu orgánu dostatečný počet propozic.
Rozhodčí a čekatelé na zkoušky pořádané spolu s chovatelským klubem jsou delegováni sekretariátem ČMMJ na návrh tohoto klubu. Na zkoušky se zadáním titulu CACIT a res.CACIT se čekatelé nedelegují.
Před zahájením zkoušek je pořadatel povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu trojmo vyplněné soudcovské tabulky, vyplněnou přihlášku na zkoušky a dvakrát tiskopis "Přehled výsledků zkoušek".
Zjistí-li sbor rozhodčích, že zkoušky nejsou dostatečně připravené, může vrchní rozhodčí jejich průběh zastavit. Výsledek takových zkoušek je neplatný a pořadatel je povinen nést všechny náklady, včetně nákladů za delegování rozhodčích, případně i nároky vůdců psů.
Pořadatel zajistí dopravní prostředek pro vrchního rozhodčího a ředitele zkoušek k rychlejšímu přechodu od jedné skupiny ke druhé. Pořadatel ani vrchní rozhodčí nesmí překročit nejvyšší počet psů ve skupině.
8. Rozhodčí a čekatelé
Na zkoušky mohou být delegováni pouze rozhodčí a čekatelé, kteří jsou uvedeni v platném seznamu vydaném ČMMJ pro příslušný rok a mají požadovanou aprobaci pro tyto zkoušky. Platný seznam rozhodčích a čekatelů musí být v průběhu zkoušek vrchnímu rozhodčímu k dispozici. Rozhodčí a čekatele pro zkoušky jmenuje a odvolává ČMMJ. V případě, že rozhodčí (čekatel) poruší ustanovení zkušebního řádu a případ je v řízení, pozastaví ČMMJ výkon jeho činnosti do vyřešení případu.
Každý delegovaný rozhodčí a čekatel je povinen nejpozději do3 dnů po obdržení delegačního lístku písemně oznámit delegujícícmu orgánu, zda delegaci přijímá. V opačném případě musí delegujícímu orgánu oznámit důvody nepřijetí delegace.
Nedostaví-li se rozhodčí nebo čekatel na zkoušky, je vrchní rozhodčí povinen to oznámit ČMMJ i delegujícímu orgánu v tiskopisu "Přehled výsledků zkoušek", aby mohly být z této nedisciplinovanosti vyvozeny důsledky.
Delegující orgány za rozhodčího, který nepotvrdil včas přijetí delegace, deleguje náhradníka. Vrchní rozhodčí je před zahájením zkoušek povinen ověřit si pravdivost delegačních listů rozhodčích a čekatelů.
Je nepřípustné, aby si rozhodčí nebo čekatelé předávali delegační listy mezi sebou. Kromě zmocnění daného vrchnímu rozhodčímu určuje náhradníky jen delegující orgán. Rozhodčí smí posuzovat v jednom dni pouze na jedněch zkouškách.
Rozhodčí nebo čekatelé, kteří se hrubě chovají, neznají zkušební řády, při posuzování někoho úmyslně poškodí, prosazují určité plemeno nebo nemístnými poznámkami kritizují nebo podceňují určité plemeno, vystavují se postihu.
Rozhodčí jsou při výkonu své funkce pod ochranou ČMMJ. Každá nevěcná kritika rozhodčího ze strany vůdce nebo diváků, která by mohla snížit autoritu rozhodčího nebo význam zkoušek a lovecké kynologie, musí být vrchním rozhodčím hlášena ČMMJ, aby z ní mohly být vyvozeny důsledky.
Delegovaným rozhodčím přísluší za výkon funkce kromě cestovného odměna. Čekatelé se zkoušek účastní bez nároku na cestovné a odměnu.
Pro každou skupinu psů deleguje příslušný orgán dva rozhodčí. Čekatelé jsou bráni mimo stanovený počet rozhodčích. Rozhodčí, kterému je čekatel přidělen, musí mu poskytnout možnost samostatně posuzovat výkony psů a navrhovat jejich ohodnocení. Musí čekatele usměrňovat a poradit mu při výkladu zkušebního řádu. Čekatel nesmí sám posoudit a ohodnotit psa. Za ohodnocení výkonu psa zodpovídá výhradně rozhodčí.
Čekatel je povinen odevzdat vrchnímu rozhodčímu tiskopis "Potvrzení o hospitaci", na kterém vrchní rozhodčí společně s rozhodčím, kterému byl čekatel přidělen, zapíší ohodnocení čekatele a podepíší se.
Sekretariát ČMMJ rozhodčí a čekatele jmenuje, odvolává, případně pozastavuje jejich činnost.
20. prosince 2006 v 13:40 | Klára
Postižené děti pomáhá léčit psí teplo a pomazlení
Zdroj: 08.12.2004 - (bz) - str. 02
Chodov - Tělesně postižený Honzík leží na matraci a zkroucenýma rukama se mazlí s vycvičeným psem. Zvířecí teplo a chuť psa pohladit mu aspoň na pár minut uvolní stažené svaly. Honzík patří v chodovském denním stacionáři mezi klienty, kteří se tu už několik týdnů léčí canisterapií. Jednoduše řečeno - pomáhá mu psí láska.
"Při této léčebné metodě pejsek naváže s člověkem kontakt a působí na něj fyzicky i psychicky. Při takzvaném polohování dítě na psovi leží a jeho vyšší tělesná teplota kolem osmatřiceti stupňů uvolní na patnáct minut třeba stažené svalstvo na rukou, což pak zjednoduší práci u počítače," pochvaluje si terapii vedoucí stacionáře Věra Bráborcová. Nebo postižené děti psa krmí a on jim při tom rozmasíruje a dráždí akupresurní body na dlaních. Canisterapie je pro klienty příjemnější než běžná rehabilitace, která bývá i bolestivá. "Už to, že Honzík dává lokty od sebe, jak se snaží psa obejmout, je pro něj těžký úkon," popisuje Věra Bráborcová.
Za klienty do Chodova zdarma jezdí a střídají se chovatelky z Karlovarska. "Je to radost takhle pomáhat, když vím, že se děti těší. Při hlazení a mazlení jim povolí křeče. V podstatě je to díky psímu teplu, které je příjemné a přirozené," říká chovatelka belgického grifonka Bonifáce Irena Mikulecká.
Pes podle ní nemusí být nějak zvlášť vycvičen. Důležitá je hlavně jeho klidná povaha a schopnost nechat si cokoliv líbit. Při zkouškách mu nesmí vadit třeba rychlé pohyby nebo pád berlí. Po několika desítkách minut terapie končí. I psa totiž soustředěnost vyčerpává.
20. prosince 2006 v 13:38 | Klára
Labrador Retriever
Země původu: Velká Británie
Celkový vzhled: silné konstituce, pevně svázaný, velmi aktivní se širokou lebkou, široký a hluboký hrudník, silná a dobře utvářená bedra a záď.
Charakteristika: dobré povahy, velmi agilní. Vynikající nos, ušlechtilá morda, milovník vody, adaptibilní, oddaný společník.
Povaha: inteligentní, čilý, bystrý, poslušný a oddaný. Má laskavou povahu, bez agresivity nebo nevhodné bázlivosti.
Hlava a lebka: lebka je široká s dobře utvářeným stopem, suchá bez masitých lící. Čelisti jsou středně dlouhé, silné a neseseknuté. Nos je široký, nosní otvory dobře vyvinuté.
Uši: nejsou příliš velké ani těžké, visí dolů podél hlavy a jsou nasazeny spíše dozadu.
Oči: středně veliké, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu, barvy hnědé nebo lískových oříšků.
Morda: čelisti a zuby silné, skus perfektně pravidelně nůžkový, t.j. horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: suchý, silný.
Přední končetiny: ramena jsou dlouhá a šikmá. Končetiny mají pevný kosterní podklad, jsou kolmo postaveny od lokte k zemi, ať při pohledu zepředu nebo z boku.
Trup: hrudník široký a hluboký s dobře klenutými a pružnými žebry. Hřbet je rovný. Bedra jsou široká, krátká a silná.
Zadní končetiny: záď je dobře vyvinutá, osvalená, není zúžená, s dobře vyvinutým a pohyblivým kyčelním kloubem. Zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné. Kravský postoj je zásadně nežádoucí.
Tlapy: kulaté a silné, prsty sevřené, dobře klenuté, polštářky jsou tlusté a silné.
Prut: výrazně charakteristický pro toto plemeno, má být silný u kořene, zužující se ke konci, středně dlouhý, bez podsady, obrostlý hustou, krátkou, silnou, přilehlou srstí, působící dojem popisu vydřího ocasu. Má být nesen vesele, ale nemá být otočen na hřbet.
Pohyb: volný a plynulý, přímý a normální při pohledu zepředu i zezadu.
Osrstění: výrazně charakteristické pro toto plemeno. Srst je krátká, hustá, podsada není zkadeřená, při dotyku ruky se jeví jako přiměřeně tvrdá.
Zbarvení: jednotně černá, žlutá nebo čokoládově hnědá. Žlutá se vyskytuje v odstínech od světle smetanové po liščí červeň. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na předhrudí.
Velikost: ideální výška v kohoutku psi 56 - 57 cm, feny 54 - 56 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.
13. června 2006 v 14:07 | ...
Moji nejblíbenější psi (rasa) jsou Labradorští retrívři.Proč?No přece kolik psů ma tak široké využití jako oni?
Tak například:
-Pomáhá s vyhledáváním drog
-Lovecký pes
-Rodinný pes
-i jako pomocník různě postižených lidí
-atd...
Ted´už asi chápete proč na těchto stránkách jsou skoro samí labradoři.Labradoři jsou také i nádherní psi no přece uznejte sami.Kdyby jste byli na výstavě rozhodčí a měli se rozhodnout mezi jinými psi a Labradorem a on by se na vás podíval těma svýma krásnýma očičkama tak by jste (někteří) asi vybrali ho.No, a proto je mám jako nejoblíbenějši rasu.Samozřejmě se mi líbí i jiní psi,ale Labradoři jsou prostě nej( pro mě)A co vy taky byjste takového pejsánka chtěli?